Beran Béda

Jedním našim společníkem se stal beran Béda. Béda se narodil asi zhruba začátkem dubna 2000 nedaleko Říčan u Prahy. Jeho maminka ovce měla pět malých jehňátek, z nichž poslední byl náš beránek. Vzhledem i k tak vysokému poštu jehňátek maminka našeho beránka ihned zavrhla. Nezbývalo než to, aby si beránka někdo adoptoval. Beránka se ujala jeho adoptivní maminka Lenka, která ho pečlivě po dobu jednoho měsíce dokrmovala z lahvičky od Coca-coly kravským mlíčkem. Po tomto měsíci beránek ( jinak řečený " dítě " ) odjel k novým rodičům, k nám na Mělník. Když jsme beránka z jeho rodiště odváželi, byl nešťastný a pořád bečel. A tak nám ani nedalo moc práce mu vymyslet jeho nové jméno ( no přeci nebude pořád " dítě " ). Beránek Béda béééé. Béda vážil asi tak pět kilogramů ( viz foto ) a  postupně, během asi dvou týdnů, si začal zvykat na normální ovčí stravu. Na seno, lámu, oves a další. Mlíčko má však pořád rád. Občas si ke všem těmto pochoutkám však přidá i třeba psí granule a nebo  vůbec cokoliv co kde najde nebo co kde leží a nemuselo by ležet.

Ještě než se k nám Béda přistěhoval, tak jsme měli takovýto domeček pro kozu. Koza v něm však nikdy nebydlela, protože něž jsme jí tam stihli nastěhovat, tak jsme jí raději prodali, protože nám okousala úplně všechno kde se dalo ( a to téměř nikde nic nerostlo, protože byla zima ).    A toto je maličký výběh, kde se Béda pase, odkud nám neustále utíká, aby mohl běhat za námi všemi, a kde bude někdy spolu se svou přítelkyní ovcí.

Bedříšek je moc a moc přítulný. Rád se chová, pořád běhá za maminkou a tatínkem v jedné osobě ( tím se stane ten, kdo Béďu pustí z chlívku a kdo mu dá něco k snědku ), rád cestuje autem a vůbec nám spíše připadá jako převtělený pes, přítel člověka. No dokonce i jeho nejlepší přítelkyní je naše jezevčice Daisy, se kterou tráví přes týden spoustu času, jelikož jsou spolu ve výběhu a hlídají objekt.

 .... Béda se nám všem stal věrným kamarádem...............

 

Pokračování po letech….


Béda se stal kamarádem hlavně Honzi, běhal za ním jako pes, skákal za ním přes kavalety… Na procházku jsme mohli chodit s Bédou až do lesů a on šel s námi… Po pořízení holek Světlušky a Pepiny měl opravdové kamarádky a stal se hrdým vůdcem stáda. Takže jsme chodili na procházky mimo ostatních tvorů v doprovodu třech ovcí…

Bohužel nás v létě 2009 Béda opustil….a tím se od nás holky odloučily, nemají vůdce a na procházku s nimi nějak nejde chodit….

Béda byl jedinou ovcí, ze kterého jsme vlnu posílali čistit a pak se nám vždy vrátila ve formě polštářků do obýváku… Dnes na něj máme milé vzpomínky a právě ony polštářky na gauči…..Byl to kamarád!