Kontakty

VLADKATEAM
Vlaďka Kozáková

Telefon: 608 072 300
E-mail: vladka@vladkateam.cz

Velvet

 otec : Veneur du Luc s.v.   matka : Fatina po Furioso Blažovický

  

 Český teplokrevník, valach, hnědák s černým pálením, narozen 12.6.1996

 
Velveta jsme přivezli 29.10.1999 do naší stáje na Chloumek. Koupili jsme ho krátce po obsednutí. Nastal čas učení. Připravovala jsem ho přes zimu tak jak to počasí dovolilo, 2x-3x jsme jezdili trénovat do haly.

Velvet je učenlivý koník. Má dosti prostorné chody a obrovskou sílu v zádi. Od počátku mě udivovalo, že skákal všechno co mu bylo postaveno do cesty, aniž by nějak váhal. Jezdila jsem mnoho mladých koní, ale většinou všem chvíli trvalo než se okoukali a získali rovnováhu ve skoku. Velvet má toto od přírody. Kdybych jezdila soutěže military určitě by na takový cross měl zajisté odvahu. Sice nemá tolik kmihu, ale odvahu ano. Netrpělivě jsem očekávala příchod jara. Začátkem dubna jsem poprvé Velveta vzala do opravdové koňské společnosti na veřejné tréninky na mělnickou Podkovu. Mile mě potěšil, protože vůbec poprvé ve svém životě absolvoval celý kurs nízkého parkuru bez jediného zaváhání. O týden později si ještě jednou vyzkoušel skákání „nanečisto“ a já se těšila na začátek skokové sezóny. Ale jak to už tak bývá, vždycky, když se člověk na něco moc těší, tak to většinou nevyjde...... A tomu tak bylo i v tomto případě.
Dva dny po tréninku, kdy jsem v sobě ještě uchovávala pocity radosti z toho, jak se mi Velvet předvedl při jeho premiéře, začal mít obrovské teploty a natekla mu hlava nad horní čelistí. Když jsem pak zjistila, že Velvet má problémy se stoličkou, měla jsem OPĚT onen pocit, že je zase všechno pryč. Nebylo vyhnutí, museli jsme ho odvézt na veterinární kliniku do Brna. Po rengenech se zjistilo, že má zkaženou stoličku a bude muset podstoupit operaci. Vyražení stoličky u koně je poměrně těžká operace. Kůň je přiveden do narkózy a z vnější strany čelisti se veterinář musí dostat až k čelisti. Zub je pak vyražen ven....

Když jsme téměř po jenom měsíci pro Velveta přijeli, bylo mi do breku. Vypadal hrozně. polovina hlavy nateklá, rána cca 5 cm skrz naskz. Ani jsem si neuměla představit, jak se toto zhojí a zatáhne. Léčba probíhala tak, že jsem mu musela stále nechávat průchozí díru po stoličce, aby se tkáň nezačala stahovat a nečistoty pak nezůstaly uvnitř, což by způsobilo další zánět. Byly to těžké dva měsíce. Tkáň měla neustále tendenci srůstat a tak společně s MVDr. Dvořákem jsme ránu několikrát otevírali a znovu čistili až na kost.... Po dlouhých útrapách a notné dávce trpělivosti se rána zhojila a Velvet má na hlavě jenom maličkou jizvičku, která není téměř vidět. Příroda je mocná a ruce veterinárních lékařů velmi šikovné. Pan MVDr. Žert z veterinární kliniky v Brně udělal velmi dobrou práci a já bych mu chtěla tímto velmi poděkovat. Rovněž děkuji i MVDr. Dvořákovi, který má na tom také kus své práce.
Když jsem poznala, že Velvet je už téměř v pořádku, začal znovu pomaličku pracovat. Po mém dlouhém čekání se dostal na kolbiště, nejprve startoval v „ZM“, kde skákal bez chybičky. Přes všechna zdravotní úskalí jsme absolvovali společně do konce sezóny celkem 12 parkurů, a to v Čakovičkách, ve Staré Boleslavi, Kolíně, Hrubém Jeseníku a Mělníce. Vše to byli soutěže pro mladé koně nebo soutěže 100/110. Velvet skákal většinou bez chyby nebo s jednou chybou. Dvakrát se umístil v soutěžích pro mladé koně na 4.a 5. místě.
První závodní sezóna u mladého koně téměř nic neznamená, proto jsem nechtěla jít vyšší soutěž, na ty si počkám v příštích letech. Mě stačilo ke spokojenosti, že se Velvet uzdravil a já doufám, že bude ve zdraví rozvíjet svoje kvality i v závodní sezóně 2001 a doufám, že se nám už taková smůla nevrátí....

Pokračování po letech…..


V případě VELVETA se nás smůla ale opravdu nepustila….Sezónu 2001 mi opravdu dělal radost, startovali jsme v soutěžích do ZL, sice nebyl Velvet tak kmihový, jako silový koník, ale o nožkách věděl velmi dobře. Před sezónou 2002 jsem mu nechávala upravit stále přerůstající spodní stoličku, před soustředěním s panem Wassibauerem.
Spodní stolička se musela minimálně jednou za rok uštípnout, neboť tím, že chyběla stolička shora, spodní přerůstala a ostré hrany pak Helveta píchali do dásně. Bohužel se tak stalo, že nepovedeným zákrokem se neuštípla kleštěmi stolička jedna, ale dvě za sebou, ale tak nešťastně nízko, že zuby zůstaly oba otevřené. Ve finále to pro nás znamenalo opět veliký šok, odvezení Helveta na kliniku do Brna, kdy mu tak musely být i obě spodní stoličky vyndány….

Léčba po tomto výkonu byla o něco snadnější, než v případě stoličky vrchní, kde toto korespondovalo s dutinami, ale přes to to byl dále velký problém v přiuždění. Déle jsem pak musela Velveta začín znovu jezdit, úplně za přesku na otěžích, však si Pavel Svoboda jistě na naši práci vzpomene…. Jakékoli sklouznutí udidla do bývalé rámy pro něj znamenalo bolest….Nejprve bolest a tím únik od práce, postupně však Velvet začal tohoto zneužívat a mít zbraň proti mně. 

Paradoxně jsem s ním měla jeden ze svých nejmilejších úspěchů v roce 2003, kdy jsme spolu vyhráli Přebor středočeské oblasti v kategorii žen. Velvet se mi tímto odměnil, ale přes to už jeho vodění po parkuru nebylo pro mě vůbec jednoduché….I když mi po něm visí ve vitrínce hodně pěkných pentlí, musela jsem se s Velvetem předčasně rozloučit.
Díly pomoci od Rudy Doležala se Velvet ještě několikrát ukázal v parkurech do 130 cm a posléze byl prodán do USA, konkrétně do Las Pegas, kde ho tehdy pořídila rodina pro 11 letou dceru. Byl mladý, dobře přiježděný, pohodový, pravidelně cválal, až na chybějící zuby zdráv a jak vím z dalších let, měli z něj velikou radost. Doufám, že mají do dneška…. Já se bohužel musím smířit s tím, že i mistr tesař se někdy utne a tehdy kvůli nešťastnému zákroku veterináře jsem tímto dál o koníka přišla……